Drew Barrymore Online

Pravdivá Drew

Glamour   |   Written by Nancy Juvonen
Glamour,Březen 2004

Jaké je to být Drew Barrymore? Soukromá letadla, kaviár k obědu, dokonalé nalíčení při chůzi na poštu? Tahle holka je tak skromná, jak vypadá. Chcete důkaz, že chaotický život může být zajímavější než uspořádaný, čistý a ťip-ťop, uvažuje Drew Barrymore? Ve 29-ti si už prošla drogovou závislostí, dvěma manželstvími a veřejnou rodinnou úzkostí. Ale přesto je nezlomná a upřímná a ženy s ní vychází navzdory její hrbolaté cestě za slávou. Drew vypadá jako nejvzdálenější přítelkyně, tak se za Glamour zeptala Nancy Juvonenová, jedna z jejích nynějších kamarádek a obchodních partnerů v její produkční firmě Flower Films sedící s hvězdou filmu 50x a stále poprvé. Odpovědi nejsou předpřipravené. Žádné zpackané rizoto, žádné nepříjemné pauzy. Jen obsáhlé, prima popovídání. Drew odkryje věci okolo přátelství, práce, vztahu s bubeníkem The Strokes Fabriziem Morettim a také proč se nikdy úplně nezbaví image divoké holky a jestli to vůbec chce. (Q-otázka;A-odpověď)

Q: OK, tady jsou otázky přesné podobě. Kdy jsi se cítila nejvíc poctěna?
A: Jsi ten nejlepší tazatel. Věděla jsem to! Věděla jsem, že mi budeš pokládat ty nejchytřejší, nejzajímavější a nejdůkladnější otázky. OK, kdy jsem se cítila být nejvíc poctěna? Řekla bych, že v okamžicích, když sedíš okolo přátel, aby věděli, že si lidé vybírají, jestli tě chtějí nebo nechtějí ve své firmě. Toje pro mě pocta.

Q: Pojďme mluvit o tvém posledním filmu 50x a stále poprvé. Proč jsi chtěla natočit tento film?
A: Věřím v předpoklad filmu, který je o tom, že se do někoho můžeš zamilovat každý den. A je to také komedie a já miluju smích a myslím, že tady jde láska se smíchem ruku v ruce. A samozřejmě jsem zase chtěla pracovat s Adamem Sandlerem.

Q: Stále se ještě hihňám, když si vzpomenu na lidi z Happy Madison [Sandlerova firma, která spoluprodukovala film s Flower Films]. Ty a Adam jste skvěle sehraní. Oba jste hráli ve filmu Píseň pro nevěstu a teď v tomto filmu.Ale jaké jsou přísady, jiné než kouzlo, aby vznikla úžasná romantická komedie?
A: Mám ráda romantické komedie, ve kterých jsou špatné charaktery. Nevyznávám Popelčinu teorii, kde musíš sedět a čekat na pohádkového prince, který příjde a zachrání tě. Ne, to na mě nepůsobí. Chci vědět, že chápeš sám sebe a jednou si najdeš v životě místo na lásku. To je pro mě opravdové.

Q: Ve většině romantických příběhů skončí holka a kluk šťastně spolu. Ale co se ve skutečném životě stane dál? Vybavujeme naše mladé romantiky představami, že za lásku se má bojovat, ale co se děje, když se to stane? Jaký romantický film máš ráda?
A: Annie Hall je můj nejoblíbenější romantický film na světě, i když ti dva spolu neskončí. A nedávno jsem četka knihu Ernesta Hemingwaye Rozloučení s Annou, která byla nejromantičtější knihou, kterou jsem kdy přečetla, i když tito hrdinové také neskončí spolu. Musíš čelit hudbě, která ne vždy zní lahodně.

Q: Co si myslíš o manželství?
A: Druh napětí. Když jsem do něj vstoupila, cítila jsem se malá, jako na malém prostoru. Cítím se jako dítě, které zrovna podpálilo dům. Nedávno jsem poznala pár, který byl poprvé oddán a já jsem přehlížela mého přítele, jakoby byl vzduch. Wow, přeji si, abych nikdy neudělala něco, co bych mohla udělat s někým jiným.

Q: Zapoměň na věci, které jsi udělala. Co si myslíš o manželství jako o instituci?
A: Existuje čára, která je přeťata, když v manželství selžeš. Selžeš na úrovní, na které se cítíš mizerně. Ale když máte vztah, který nefunguje, navzájem si pogratulujete, když se rozejdete. Můžeš randit 12 let, rozvést se a pak přemýšlet. Díky Bohu jsme se nezasekli, ale můžeš být vdaná od tří do šesti měsíců, tak dlouho jako já, a pak, když už to nejde, cítíš se hrozně, mizerně selhaně. To je záporný extrém. Myslím, že pozitivní extrém je, že ti dva lidé se cítí nepřemožitelní světem.
Věc, které si na páru nejvíc vážím, je jejich soudržnost, zda umí pracovat na svých problémech a zůstat spolu. Já nepovažuji za důležité, jestli jsem nebo nejsem vdaná, já oceňuji shodu. Kdykoliv můj přítel příjde a odněkud mě vyzvedne, ví, kolik štěstí mi dává, protože mi tohle jako dítěti chybělo. Nesnášela jsem čas 15:00, když věchny děti byly vyzvedávány ze školy a já nikdy nabyla. Nenáviděla jsem to. Seděla bych v ředitelně do šesti, osmi hodin večer, zajímala bych se o to, co se bude dít, a záviděla bych všem těm dětem. Takže, když teď slyším: “Jo, vyzvednu tě ve tři.” a pak tam ten člověk je, cítím se, jako kdybych dostla znova všechna ocenění, která mi kdy byla dána. To je větší než když někdo řekne: “Mužeš mít všechno z Tiffany store.”

Q: Máš opravdu zajímavý postoj k zamilování.
A: Jo, to mám. Jsem ohromena tou energií a elektřinou. Miluji svého přítele, protože jsem k němu přitahována a mám s ním mnoho společného a já ho pořád honím dokola a jsem s ním pořád. A miluji ho proto, že je můj přítel, který mě podporuje a je spojený s mým životem, se kterým si můžu popovídat o práci. A miluji ho, protože je nejlepší přítel pod sluncem, se kterým si můžu objednat čínské jídlo, můžu být malé prasátko, nepovídat si, dívat se na televizi, objímat se a jen být. A někdy ho miluji, protože cítím, že on je moje rodina a umíme se navzájem povzbudit.

Q: Myslíš, že je výhodou, že jste oba slavní?
A:Nemůžu vystát, když mi lidé říkají, že jsem slavná. Ale myslím, že je prospěšné, že máme oba podobný životní styl, takže vlastně musíme cestovat a trávit čas odděleně. A myslím, že to nám pomáhá v tom, že jsme oba citliví k tomu druhému tak daleko, jak uznáváme za vhodné.

Q: Jak se vypořádáváš se zkoumavými pohledy veřejnosti? Dokonce, když si jdeš do Rexall koupit tampony, to muže být nepříjemné. Lidé zůstávají na stejné vlně jako ty. Chtějí vědět, co si kupuješ.
A: Jo, nemám ráda nadměrnou podezíravost. Je to trošičku nepříjemné, když vídíš svou fotku, jak si před pár týdny svlíkáš své spodní prádlo nebo jsi na schůzce se svým přítelem.

Q: Pamatuji si, jak jsme byly v malinkém městečku New Hampshire a vykukovaly jsme zpoza stromů. Zrovna sněžilo, byly jsme pokryty sněhem. A pak nás paparazzi vyfotili. Byly jsme uhnané. Měla jsem na hlavě kovbojský klobouk. Vypadala jsem jako nějaký ňouma.
A: To bylo potupné, ale má nejméně oblíbená činost, když mě někdo fotí, je při jídle. To mě činí nejzranitelnější. Připadám si jako odporná malá prostitutka škrábající plechovku tuňáku a někdo se mě chystá chytit. Jednoho dne jsem byla na rohu ulice a četla jsem si jídelní menu, uvažovala jsem: “Wow, oni doručují, strašné.” A pak jsem vzhlédla a přes silnici tam stál fotograf a já se cítila jako tříhlavá zrůda v kleci, napadená, paranoidní, nešikovná a podivná. Tak jsem šla zpátky a schovala jsem se před zdí v moři brambůrkových chipsů.

Q: A další věc, co uděláš, je, že otevřeš časopis, ve kterém vidíš, jak ses schovala v brambůrkových chipsech 😀
A: Byla jsem ponořena v těch šustících hliníkových obalech, cítila jsem se tak podezřele a věděla jsem, že se na mě v tom obchodě každý dívá a myslí si: “Proč se tam ta holka schovává?” Ale všechny věci, které ti přináší tahle práce, musíš přijímat bez kompromisů.

Q: Cítíš, že se snažíš zlepšovat lidi ve svých vztazích k lepšímu?
A: Ano. Možná je to pro každého jiné, ale můj osobní pád ve vztaku je ztracení významu sebe samotné, ovlivňování jejich světa, jejich názorů a jejich životního stylu. Vždycky jsem si musela razit svou vlastní cestu, abych byla to, co jsem. Zdali je to tak stupidní jako otázka, co si dám k snídani, nebo tak velké abych řídila sama sebe jako individualista. Co mě zachraňuje v těchto vztazích, je fakt, že se cítím, jakobych pořád zůstávala sama sebou.

Q: Kdybys chtěla všechny muže na světě shromáždit a říct jim jednu jedinou věc, kterou by měli o ženách vědět, co by to bylo?
A: Je to naprosto malá věcička. Je to tak jednoduché jako dát zubní pastu na kartáček tvé přítelkyně, když si jde čistit zuby. Nakrájej mi maso. Nech mi zprávu, do které napíšeš Miluji Tě.

Q: Popiš své ideální rande.
A: Jednoduché. Pláž, psi.

Q: Co tě učiní neuvěřitelně šťastnou?
A: Stačí mi pouze trochu lásky, mám ráda plánování se svými přítelkyněmi.

Q: To vím, že ano. Miluju to! Ve čtvrtek v noci, budu tam se zvonečkama. Jaká jsi, když si se svými přítelkyněmi?
A:Dobře, minolou noc jsem přemýšlela, jak bychom stále mohli být vyspaní. Kde je všechna ta podpora? Panebože, pojďme se dívat na film, bavme se. Teď, kdykoliv mám nějaké bolístko, přemýšlím o sobě, půjdu domů sama? Cítím se, jakobych v tom musela jen sedět. Vím, co to je vyrůstání, ale mám ráda, když jsem svým přítelkyním po ruce a přeji si, aby mě více potřebovaly. Neexistuje nic, co mám raději, než zoufalé půlnoční telefonní hovory.

Q: To už jsem si párkrát vyzkoušela na vlastní pěst, když jsem plakala…
A: Dělej to víckrát.

Q: Teď, tento říjen, to bude 10 let od té doby, co jsme založili naši malou společnost Flower Films.
A: Nejlepší dekáda, z těch mých tří.

Q: Co tě inspirovalo k založení této firmy?
A: Být herečkou je opravdu rozporuplné. Tvoje práce závisí vždy na ostatních lidech. Chtěla jsem být schopná trochu více záviset sama na sobě.

Q: Lidé se zdají, že chtějí zjistit, jestli se v Hollywoodu více prosadí ženy nebo muži. Co si o tom myslíš?
A: Nikdy jsem neměla před sebou zavřené dveře, protože jsem žena, ale také musím ocenit ženy, které tak tvrdě pracovaly, aby vytvořily akceptovatelnější prostředí pro ženy, které jsou v různých pozicích v Hollywoodu, v politice nebo kdekoliv jinde. Těším se, že veškeré té tvrdé práce využiji a nebudu stavět jen na tom, že jsem žena v Hollywoodu.

Q: Ale v podstatě, je tady mnoho vedoucích mužů, kteří mají velká břicha a plešatou hlavu a všichni se zdají být provdaní za ženy, které mají rozkošné malé postavy. Víš kam tím mířím? Cítíš se pod tlakem, jako žena, když přijde řeč na vzhled postavy?
A: Raději bych měla pár kilo navíc a užívala si života, než abych byla pořád znepokojená. Minulou noc jsem se dívala na své nahé tělo v zrcadle a dívala jsem se na svá prsa a byla jsem spokojená. Eh, víš, v blízké době to zvládám dobře, sebejistě vypadající prsa, která jsem záviděla ostatním ženám. Mám velký zadek.
Ale pak jsem se začala dívat na můj obličej a vypadalo to jako moje rodina, A já jsem byla šťastná a pak jsem začala přemýšlet: Wow, mé vlasy vyrostly a mé nohy se posunuly zpět a dále, když jsem to tak chtěla a já jsem ocenila všechny ty věci. Když se jen tak zastavíš a oceníš funkčnost svých končetin nebo fakt, že nemáš chronický zápach z úst. O, Bože, asi mě všichni lidé s touto nemocí budou nenávidět…

Q: Když je všechno řečeno a uděláno, jak bys chtěla, aby si byla uvědomena? Vím, že je to smutné.
A: To je velmi smutné! Chtěla bych říct, že jsem se pokoušela vyřešit lásku [se slzami v očích]. Mimochodem, ještě nikdy jsem při rozhovoru nebrečela.

Q: [Smích] Přesuňme se.
A: Ne, vážně. Cítím se jako při rozhovoru s Barbarou Walters. Snažila jsem se vyřešit lásku tak, že jsem se nestala obětí frází sdružených s někým, kdo byl vyhozen, bez rodinné podpory a pak se totálně rozpadl jak se zdálo. Míním tím, mám jizvy, mindráky a bobky, ale přinejmenším jsem pořád pohromadě. Vypadám jako plesnivá panenka, ale přinejmenším těsnění není absolutně vycházející.

Q: Vždycky žasnu, jak, když jsi byla teenager, si ukazovala svá tajemství. [Problémy s drogami a rodinou byly velmi publikovány]. Je toho hodně, kolik o tobě veřejnost vlastně ví. Jaká představa je podle tebe nejmylnější?
A: Myslím, že vždycky tady bude ta část mého já, o které bude smýšleno jako o něčem, co jsem zkazila. nebo jako tajemná holka, která si prošla divokou částí života. Ale pak ve stejném čase, stejně brzy jako ty změny, byla bych opravdu smutná, kdyby si o mě lidé mysleli: “Ona je jen tamta herečka a podnikatelka. Cítila bych se jako…prd.

Q: Takový malý andílek
.
A: A víš, že nevypadám pěkně, když piju. Udělala jsem velké chyby ve vztazích. Když jsem vyrůstala, viděla jsem všechny, jak se pokouší předstírat, že mají všechno pohromadě a viděla bych je v těch tajných momentech, kdy neměli všechno pohromadě. A to mi dalo tuhle lekci: Proč by jsi se měla snažit jednat vždy perfektně? Kdybychom mohli jen uznávat své chyby, přinejmenším bychom mohli být lidé.
Myslím, že se stalo pro mě důležitějším ne to, jak mě vidí ostatní lidé, ale to, jak se vidím já. Založila jsem společnost. V práci jsem důsledná. Mí šéfové si myslí, že se dostavím včas a že jsem pro ně spolehlivá. Umím se respektovat. Takhle skončil počátek mé důležité cesty. A samozřejmě navždy budu trochu legrační klaun. Prostě si nemůžu pomoct.